Poselství Padesáté První

ŽIVÝ PŘEHLED BOŽSKÉHO ZJEVENÍ V KNIHÁCH EXODUS, LEVITICUS A NUMERI O BOŽÍ EKONOMII S JEHO VYVOLENÝM A VYKOUPENÝM LIDEM

(3)

Čtení z Písma: Dt 8,2

Dostáváme se k třetímu poselství, které přináší živý přehled božského zjevení v knihách Exodus, Leviticus a Numeri o Boží ekonomii s Jeho vyvoleným a vykoupeným lidem. V tomto poselství se podíváme na překážky, kterým Boží lid čelil na cestě do dobré země.

III. Překážky, kterým Boží lid čelil na cestě do Bohem zaslíbené dobré země

Již jsme viděli, že Boží lid potřebuje obdržet božské zjevení o samotném Bohu a Jeho ekonomii a také potřebuje být zformován v kněžskou armádu. Nyní uvidíme, že Boží vyvolený a vykoupený lid potřebuje také překážky. Věříte, že potřebujete překážky? Ať už tomu věříte nebo ne, skutečností zůstává, že překážky vznikají a že v jistém smyslu jsou dokonce nezbytné. Nyní se podíváme na různé překážky, kterým čelil Boží vyvolený a vykoupený lid na cestě do Bohem zaslíbené dobré země.

A. Silná žádost zástupu přimíšeného mezi Boží vyvolený a vykoupený lid

První překážkou byla silná žádost zástupu přimíšeného mezi Boží vyvolený a vykoupený lid (Nu 11,4a Kral.). Byli ti, kteří patřili k tomuto přimíšenému zástupu, spaseni? Je těžké na tuto otázku odpovědět.

Možná nechápete, jak mohla být taková příměs v čistém Božím lidu. Ale dokonce i mezi dvanácti apoštoly, které vybral Pán Ježíš, byl jeden přimíšený – Jidáš. Navíc, jak ukazuje podobenství o pleveli (Mt 13,24-30.36-43), na světě existuje směs plevele a pšenice.

1. Vzbudili žádost Božího vyvoleného a vykoupeného lidu

Přimíšený zástup vzplanul silnou žádostí a to vzbudilo žádost Božího vyvoleného a vykoupeného lidu. Žádost již byla mezi Božím lidem přítomna, ale musela být vzbuzena, a to se stalo skrze přimíšený zástup. Ti, kdo jsou přimíšení, mohou snadno vzbudit žádost Božího lidu.

2. Jako trocha kvasu, která prokvasí celé těsto

V 1. listu Korintským 5,6 Pavel říká: „Trocha kvasu prokvasí celé těsto.“ V 11. kapitole Numeri byl přimíšený zástup jako kvas a tento kvas prokvasil „celé těsto“ Božího lidu.

B. Žádost Božího vyvoleného a vykoupeného lidu

Numeri 11,4b-15.31-35 hovoří o žádosti, která přicházela přímo od Božího vyvoleného a vykoupeného lidu.

1. Vzpomínali na egyptské jídlo, které vyhovovalo jejich žádostem

Numeri 11,5 říká: „Vzpomínáme na ryby, které jsme jedli zadarmo v Egyptě, na okurky, melouny, pórek, cibuli a česnek.“ Zde vidíme, že Boží lid vzpomínal na egyptské jídlo (světskou chuť), které vyhovovalo jejich žádostem. Boží lid zatoužil po světské chuti.

2. Zošklivili si manu, kterou dával Bůh

Ve verši 6 (Kral.) lid dále řekl: „A nyní duše naše vyprahlá, nic jiného nemá, kromě tu mannu před očima svýma.“ To ukazuje, že si zošklivili manu, kterou dával Bůh a která je předobrazem Krista jako chleba života. Tato mana byla velmi chutná. Její chuť však nebyla egyptská, ale nebeská. Místo toho, aby si oblíbili nebeskou chuť many, kterou dával Bůh, lidé si ji zošklivili.

3. Každý plakal u vchodu do svého stanu

Podle 10. verše každý plakal u vchodu do svého stanu. Plakali, protože jídlo, které měli, nebylo podle jejich chuti.

4. Hospodin vzplanul velikým hněvem a ranil lid převelikou ranou

Hospodin vzplanul velikým hněvem (v. 10b) a ranil lid převelikou ranou (v. 33).

C. Vzpoura Mirjam

Numeri 12,1-15 hovoří o vzpouře Mirjam, starší Mojžíšovy sestry. Mojžíš byl vůdcem, kterého si vybral Bůh, a Mirjam byla prorokyně, která po překročení Rudého moře vedla ženy ke chvále Boha (Ex 15,20-21). I když byla Mojžíšova sestra a sloužila spolu s ním, přesto se proti němu vzbouřila. To ukazuje, že i ti, kteří jsou velmi blízko člověku, který má vedoucí postavení mezi Božím lidem, se mohou proti němu vzbouřit.

1. Žárlila na Mojžíšovo postavení v Boží promluvě

Mirjam se vzbouřila, protože žárlila na Mojžíšovo postavení v Boží promluvě. Mirjam a Áron řekli: „Cožpak Hospodin mluvil pouze a jenom skrze Mojžíše? Což nemluvil také skrze nás?“ (Nu 12,2).

2. Jako pláštík využila Mojžíšovu slabost – skutečnost, že si vzal kúšskou ženu

Jako pláštík pro svou vzpouru využila Mojžíšovu slabost – skutečnost, že si vzal kúšskou ženu (v. 1). Nevím, proč to Mojžíš udělal a kdy to udělal. Možná to byl projev slabosti v Mojžíšově slabosti, ale tato slabost nepoškodila jeho funkci. Mirjam této slabosti využila jako výmluvu, jako záminku ke vzpouře proti Mojžíšovi.

3. Byla odsouzena Bohem, potrestána malomocenstvím a zavřena sedm dní venku za táborem

Bůh zasáhl, aby se vypořádal se vzpourou Mirjam. Byla odsouzena Bohem a potrestána malomocenstvím (vv. 6-15a), což je nemoc, která ukazuje, že člověk je vnitřně nezdravý. Vzhledem k tomu, že byla Mirjam takto potrestána, byla zavřena sedm dní venku za táborem.

4. Odchod lidu se zdržel o sedm dní

Výsledkem vzpoury a trestu, který dopadl na Mirjam, bylo, že se odchod lidu zdržel o sedm dní (v. 15). Její vzpoura byla jistě překážkou pro Boží lid.

D. Nevěra Božího vyvoleného a vykoupeného lidu

V Numeri 13,28–14,4 se hovoří o nevěře Božího vyvoleného a vykoupeného lidu. To se stalo v Kádeš-barneji poté, co zvědové prozkoumali dobrou zemi a vrátili se. Všichni zvědové, s výjimkou Káleba a Jozua, přinesli špatné zprávy a řekli: „Země, kterou jsme procházeli, abychom ji prozkoumali, je země požírající své obyvatele a všechen lid, který jsme v ní viděli, jsou obrovití muži. Viděli jsme tam obry – synové Anákovi totiž pocházejí z obrů – a připadali jsme si jako kobylky a takoví jsme byli i v jejich očích“ (13,32-33). Když to lidé slyšeli, plakali. Jejich pláč byl nejen projevem nevěry, ale také projevem vzpoury.

1. Vyvolala vůči nim Boží hněv

Nevěra lidí vyvolala vůči nim Boží hněv (14,11-12).

2. Vedla k tomu, že ztratili právo vstoupit do Bohem zaslíbené dobré země

Tato nevěra vedla k tomu, že ztratili právo vstoupit do Bohem zaslíbené dobré země (vv. 22-23).

3. Bůh je potrestal tím, že museli bloudit a zahynout v pustině

Bůh lid potrestal tím, že museli bloudit a zahynout v pustině (vv. 32-35). Bůh jim řekl: „Vaše malé děti, o nichž jste řekli, že se stanou kořistí, ty tam přivedu a poznají zemi, kterou jste vy pohrdli. Vaše mrtvoly padnou v této pustině“ (v. 31-32).

E. Vzpoura Kóracha, Dátana a Abírama spolu s dvěma sty padesáti předáky mezi pospolitostí Božího lidu

Numeri 16,1-12  obsahuje vyprávění o společné vzpouře – vzpouře Kóracha, Dátana, Abírama a dvou set padesáti předáků. Kórach byl Lévijec a Dátan a Abíram byli předáci lidu. Přesvědčili dvě stě padesát předáků, aby se spikli a podnítili vzpouru.

1. Žárlili na vysoké postavení Mojžíše a Árona

Kórach, Dátan, Abíram a dvě stě padesát předáků pospolitosti se „shromáždili proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: Už dost! Vždyť celá pospolitost, všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povyšujete nad Hospodinovo shromáždění?“ (16,3). To ukazuje, že tito vzbouřenci žárlili na vysoké postavení Mojžíše a Árona. Žárlivost ohledně pozice a vedení bylo vždy problémem mezi Božím lidem. Ti, kteří takto žárlí, mají často ambice, ale nemají schopnosti, které by odpovídaly jejich ambicím. V dějinách Božího lidu byla příčinou vzpoury kombinace ctižádostivosti a nedostatku schopností. Taková byla situace v 16. kapitole Numeri. Kórach, Dátan a Abíram byli ctižádostiví, ale neměli schopnosti, které měli Mojžíš a Áron.

2. Kórach nebyl spokojen s pozicí předáka v lévijské službě a Dátan a Abíram nebyli spokojeni s pozicí předáků v pospolitosti Božího lidu

Kórach nebyl spokojen s pozicí předáka v lévijské službě a Dátan a Abíram nebyli spokojeni s pozicí předáků v pospolitosti Božího lidu (vv. 8-11). Všichni chtěli zaujmout vyšší postavení, ale podle Boží svrchovanosti neměli pro takové postavení nezbytné schopnosti.

3. Bůh potrestal vzbouřence

V 16. kapitole Numeri také vidíme, jak Bůh potrestal vzbouřence. Ačkoli byl Mojžíš pokorný, vyzval Boha, aby zasáhl, a Bůh zasáhl, aby potrestal vzbouřence.

a. Země pohltila Kóracha, Dátana a Abírama i jejich domy i všechny lidi, kteří patřili ke Kórachovi, i všechen jejich majetek

Země pohltila Kóracha, Dátana a Abírama i jejich domy i všechny lidi, kteří patřili Kórachovi, i všechen jejich majetek, takže oni se vším, co jim patřilo, sestoupili zaživa do podsvětí (vv. 31-33). Sestoupili do podsvětí, aniž by zemřeli. Věřím, že to byli první skupina lidí, kteří takto zemřeli.

b. Vyšlehl oheň od Hospodina a strávil dvě stě padesát předáků

Podle verše 35 vyšlehl oheň od Hospodina a strávil dvě stě padesát předáků.

c. Propukl Hospodinův hněv a ranou zahubil čtrnáct tisíc sedm set lidí

Nakonec propukl Hospodinův hněv a ranou zahubil čtrnáct tisíc sedm set lidí (17,9-14). Byl to velmi vážný soud.

Boží soud byl v tomto případě trojnásobným soudem, do kterého byla zapojena země, oheň a rána. Pro vzbouřence to byl soud, ale pro celou pospolitost synů Izraele byla celá tato událost překážkou. Avšak v důsledku toho, že tato překážka vznikla, a zejména v důsledku Božího soudu byl lid proset, protříben a pročištěn.

F. Spiknutí a učení Bileáma

Další překážkou pro Boží vyvolený a vykoupený lid bylo spiknutí a učení Bileáma (Nu 31,16; Zj 2,14b).

1. Učil Baláka položit nástrahu před Boží vyvolený a vykoupený lid

Bileám učil Baláka položit nástrahu před Boží vyvolený a vykoupený lid tím, že je svedl ke smilstvu s moábskými ženami, což vedlo k tomu, že upadli do modlářství (Nu 25,1-2). Je těžké uvěřit, že velké množství lidí z Božího lidu mohlo spáchat hříchy, jako je smilstvo, které uškodilo jim samotným, a modlářství, která urazila Boží osobu. Mnoho lidí však do těchto hříchů upadlo.

2. Tím Boží vyvolený a vykoupený lid vyprovokoval Boha k tomu, že dvacet čtyři tisíce z nich zahubil ranou

Tím Boží vyvolený a vykoupený lid vyprovokoval Boha k tomu, že dvacet čtyři tisíce z nich zahubil ranou (Nu 25,3.9). To bylo velké prosévání, protříbení a pročištění. V důsledku této překážky byli synové Izraele pročištěni a po tomto pročištění byli znovu sečteni.

S ohledem na negativní věci spojené s naší situací a stavem jsou překážky nezbytné. S ohledem na nedávnou vzpouru mezi námi jsem o tom hodně přemýšlel. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, ať už tomu rozumíme nebo ne, potřebujeme očistu, ke které dochází v důsledku překážek.

G. Všechny překážky by měly být považovány za prostředek, jak byl Boží vykoupený lid pokořen soužením a vyzkoušen na cestě pustinou

Všechny překážky, kterým čelil Boží vyvolený a vykoupený lid, by měly být považovány za prostředek, jak byl Boží lid pokořen soužením a vyzkoušen na cestě pustinou (Dt 8,2). To se nám dnes děje. Bůh používá různé překážky, aby nás pokořil a vyzkoušel. Zatímco putujeme velkou a obávanou pustinou, znovu a znovu se setkáváme s překážkami. Stejně jako se někteří lidé stali oběťmi ve prospěch synů Izraele, dnes se někteří lidé mohou stát oběťmi v náš prospěch, zejména kvůli našemu protříbení a pročištění. Na tom znovu vidíme, že vyprávění o putování synů Izraele v pustině je příběhem o našem dnešním putování. Na naší cestě narazíme na stejné překážky, na které narazili na své cestě oni. Proto je užitečné přemýšlet o překážkách popsaných v knize Numeri.