Studium života v Numeri (# 33)

Poselství Třicáté Třetí

BOJ

(2)

Čtení z Písma: Nu 22,1-40; 2Pt 2,15-16; Ju 11

IV. Nepřátelské jednání Baláka a Bileáma

Kapitoly 22 až 25 knihy Numeri hovoří o nepřátelském jednání Baláka a Bileáma. V tomto poselství se budeme zabývat Balákovým zlým úmyslem (22,1-40).

A. Balákův zlý úmysl

Ve 22. kapitole Numeri nepřítel změnil nejen způsob, ale i metodu vedení boje. Nejprve, v Exodu, Satan použil egyptskou armádu, aby zkřížil cestu synům Izraele. Když měli přejít Rudé moře, Egypťané jim byli v patách. Později, v pustině, musel Boží lid bojovat proti Amálekovi (Ex 17,8-16). Jak jsme viděli v minulém poselství, Izraelci také bojovali s králi Aradu, Emorejců a Bášanu, porazili je, zničili jejich města a zmocnili se jejich země (Nu 21,1-3.21-35). Po vítězství nad těmito třemi králi byli synové Izraele připraveni přejít Jordán a vstoupit do dobré země. Nepřítel proto změnil metodu vedení boje proti Izraeli.

1. Moábský král Balák se spojil s Midjánci, kteří poslali své starší přesvědčit Bileáma, aby přišel a proklel za ně Izrael

„Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům. Moáb měl z lidu velký strach, neboť ho bylo mnoho. Moáb se synů Izraele děsil“ (vv. 2-3). Moábský král Balák se děsil synů Izraele a jejich vítězství. Bál se, že ho porazí a zmocní se jeho území. „Moáb řekl midjánským starším: Tento dav teď dočista spase všechno kolem nás, tak jako býk dočista spásá polní zeleň“ (v. 4a). Balák jako by říkal: „Tento mocný národ pohltí mě i mou zemi. Jak mohu proti nim bojovat?“ Balák si uvědomil, že nedokáže porazit Izrael vojensky nebo politicky, a tak se rozhodl uchýlit k náboženskému způsobu.

Jak ukazuje 22. kapitola Numeri, náboženský způsob je spojen s Moábem i Midjánem. Moáb byl synem, který se narodil Lotovi s jednou z jeho dcer skrze krvesmilstvo (Gn 19,30-38). Moáb tedy představuje plod tělesné žádosti. Midján byl velmi blízko synům Izmaelovým, který představuje padlé tělo, na rozdíl od Izáka, který představuje to, co se narodilo z Ducha. Midján tedy bezpochyby rovněž znázorňuje padlé tělo. Bileám byl úzce spojen s Moábem a Midjánem, protože Balák je použil k přesvědčování Bileáma, aby přišel a proklel Izrael. Tyti čtyři – Balák, Moáb, Midján a Bileám – se stali jedním.

Když moábští a midjánští starší přišli za Bileámem, řekli mu: „Zůstaňte zde přes noc a odpovím vám to, co ke mně Hospodin promluví“ (Nu 22,8a). Bileám tím řekl, že bude mluvit s Bohem a zjistí, co řekne Bůh. Bileám se jevil jako velmi duchovní. Přinejmenším byl velmi náboženský. Bileám se však rozhodně mýlil. Věděl, že Balák chce, aby proklel Boží lid, syny Izraele (v. 6). Kdyby byl Bileám věrný Bohu, řekl by: „Baláku, pokud plánuješ zničit Izrael, nemůžu s tebou mít nic společného. Miluji Boha a synové Izraele jsou Boží lid.“ Ale i když Bileám věděl, že Balák měl zlý úmysl ublížit Božímu lidu, přesto řekl poslům, že se zeptá Boha, zda s nimi má jít nebo ne. Jak směšné!

Dnes se někdy chováme stejně absurdně jako Bileám. Předpokládejme například, že vám někdo nabídne účast na nějaké světské zábavě, a vy tomu člověku řeknete, že to chcete zvážit před Pánem a zjistit, zda Pán s vaší účastí souhlasí. V zásadě by takové zvažování před Pánem bylo stejné jako to, co udělal Bileám ve 22. kapitole Numeri.

Jako další znázornění uveďme způsob, jak si děláme vlasy. Je Pán s vaším účesem spokojený? Řekněme, že nějaká sestra si chce udělat světský účes. Ví, že Pán s takovým účesem nesouhlasí, ale přesto se za to snaží modlit. Její uvažování je ve své podstatě stejné jako Bileámovo.

Často se stává, že víme, že určitá věc není od Pána, ale přesto se snažíme v této věci hledat Pánovo vedení. I když víme, že ta věc je špatná, ptáme se Pána, zda bychom ji měli udělat nebo ne. To může vést k sebeklamu. Ve 22. kapitole Numeri Bileám skutečně upadl do sebeklamu.

2. Bůh nedovolil Bileámovi jít

V Numeri 22,9-14 Bůh nedovolil Bileámovi jít. Bůh mu řekl: „Nechoď s nimi a neproklínej tento lid, protože je požehnaný“ (v. 12). Bileám pak řekl Balákovým knížatům, že mu Bůh nedovolil jít s nimi.

3. Balák poslal další knížata, početnější a váženější nežli ta první, aby přesvědčila Bileáma

Balák byl skutečně ďábelským stvořením.  Když mu knížata řekla, že Bileám s nimi nechce jít, Balák poslal další knížata, početnější a váženější nežli ta první, aby Bileáma přesvědčila, aby přišel (vv. 14-15). Tato knížata možná přišla k Bileámovi s dárky od Baláka. Mluvili s Bileámem jménem Baláka a trvali na tom, aby za něj Bileám proklel syny Izraele.

„Bileám odpověděl Balákovým otrokům: I kdyby mi dal Balák všechno stříbro a zlato, které je v jeho domě, nemohl bych přestoupit příkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoliv malého či velkého. Nicméně pobuďte tu i vy přes noc, abych se dozvěděl, co dalšího ke mně Hospodin promluví“ (vv. 18-19). Kdyby byl Bileám věrný, řekl by Balákovým knížatům, že mu Bůh nedovolí jít s nimi. Místo toho jim však řekl, že znovu předstoupí před Hospodina a bude hledat Jeho vedení. V tomto případě se opět jednalo o Bileámův sebeklam.

4. Bůh dovolil Bileámovi jít a Bileám šel

Bůh dovolil Bileámovi jít a Bileám šel (vv. 20-21; 2Pt 2,15; Ju 11). Bůh přišel k Bileámovi v noci a řekl mu: „Když tě přišli tito muži zavolat, vstaň a jdi s nimi. Avšak uděláš pouze to, co ti povím“ (Nu 22,20). Bileám tedy šel s moábskými knížaty (v. 21).

Možná, že Bileám vzal slovo, které mu Hospodin řekl, jako základ pro tvrzení, že když jde s Balákovými knížaty, koná Boží vůli. Ve skutečnosti Bileám nesledoval Boží vůli, ale svou vlastní vůli. Protože chtěl jít s Balákovými knížaty, Bůh mu řekl, aby šel. Dnes se nám může stát něco podobného. Chceme-li něco udělat, a dokonce na tom trváme, může nám to Pán nakonec dovolit.

5. Bůh vzplanul proti Bileámovi hněvem, že Bileám šel, a Hospodinův anděl stál na cestě jako jeho protivník a použil oslici, na které jel, aby k němu promluvila

„Bůh vzplanul hněvem, že Bileám šel; Hospodinův anděl se mu postavil do cesty jako protivník“ (v. 22a). Když oslice, na které Bileám jel, uviděla Hospodinova anděla, přitiskla se ke zdi (v. 25). Když oslice uviděla Hospodinova anděla, lehla si pod Bileámem (v. 27). Nakonec, protože Bileám začal bít oslici holí, Bůh otevřel oslici ústa a ta promluvila k Bileámovi (vv. 28-30). Byl to skutečný zázrak. Tehdy „Hospodin odkryl Bileámovi oči, takže uviděl Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Poklekl a poklonil se tváří k zemi“ (v. 31).

Povšimněte si, prosím, že v našem textu je slovo „Anděl“ s velkým písmenem, abychom ukázali, že tento anděl je Kristus. Ve Starém zákoně se výraz „Hospodinův anděl“ vztahuje na Krista. Například, když byl Mojžíš povolán Bohem, byl povolán přímo Hospodinovým andělem, přímo Kristem (Ex 3,2.4). Když si pečlivě přečteme 22. kapitolu Numeri, uvidíme, že Hospodinův anděl je sám Bůh. Sám Bůh jednal proti chamtivému prorokovi.

6. Bileám věděl, že neměl jít, a Hospodinův anděl mu dovolil jít a nařídil mu, aby řekl jen to, co mu řekne Hospodin

I když Bileám poznal skutečný stav věcí, když viděl, že před ním na cestě stojí Hospodinův anděl, nevrátil se a pokračoval v jízdě. Bileám věděl, že neměl jít. Řekl Hospodinovu andělu: „Zhřešil jsem, neboť jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě. Nyní, jestliže je to zlé ve tvých očích, vrátím se“ (v. 34). Hospodinův anděl mu však dovolil jít, ale řekl mu: „Ovšem jenom to slovo, které k tobě budu mluvit, to budeš mluvit“ (v. 35).

7. Balák přivítal Bileáma v moábském městě

Když se Bileám ukázal, Balák ho přivítal v hlavním moábském městě (vv. 36-40). Jak uvidíme v následujících poselstvích, Balák nedostal to, co chtěl, ale Bůh získal to, co chtěl. Ačkoli Bileám byl chamtivým prorokem, stále podléhal Bohu.

Vyprávění o Bileámovi ve 22. kapitole Numeri obsahuje cennou lekci, kterou se dnes všichni musíme naučit. Poučení je, že bychom neměli hledat Pánovu vůli, pokud máme touhu dělat určité věci. Pokud máme určitou touhu, ale stále chceme hledat Boží vůli, výsledkem může být sebeklam. Musíme se naučit, jak hledat Pánovu vůli, aniž bychom měli jiné touhy. To znamená, že se musíme modlit jednoduchým způsobem: „Pane, nyní hledám Tvou vůli. Mou jedinou touhou je poznat a plnit Tvou vůli.“ Pokud to uděláme, nakonec poznáme Pánovu vůli. Pokud však hledáme Pánovu vůli, ale ve skutečnosti se kloníme k vlastním touhám, můžeme klamat sami sebe, stejně jako Bileám klamal sám sebe.