Lekce Dvacátá

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ NAPLNĚNÍ DUCHEM SVATÝM

(2)

II. VNITŘNÍ NAPLNĚNÍ DUCHEM SVATÝM

Duch Svatý má pro nás dvě stránky – vnitřní aspekt a vnější aspekt. Proto potřebujeme vnitřní i vnější naplnění Duchem Svatým. Původní jazyk Nového zákona používá k popisu vnitřního a vnějšího naplnění dvou různých slov. Když hovoří o vnitřním naplnění Duchem Svatým, užívá slova pléró, a když hovoří o vnějším naplnění Duchem Svatým, užívá slova pléthó. Nejprve se podíváme na vnitřní naplnění Duchem Svatým.

A. Skutečnost vnitřního naplnění Duchem Svatým

1) „A učedníci byli stále naplňováni radostí a Duchem Svatým“ (Sk 13,52).

Tento verš hovoří o vnitřním naplnění učedníků Duchem Svatým. Tento Duch, který nás naplňuje, je pro život a každodenní žití, proto je o Něm zmínka spolu s radostí v každodenním životě.

B. Funkce vnitřního naplnění Duchem Svatým

1) Vede k duchovnímu způsobu života, aby duchovní život mohl vyzrát – Vnitřní naplnění Duchem Svatým vede k duchovnímu způsobu života, aby duchovní život mohl vyzrát. Můžeme to dokázat Skutky 13,52, již citovaným oddílem Písma, v němž je dohromady zmíněna radost a Duch Svatý.

C. Stav věřících po vnitřním naplnění Duchem Svatým – jsou „plní“ Ducha Svatého

Po vnitřním naplnění Duchem Svatým jsme ve svém nitru plni Ducha Svatého. V původním jazyce je užito přídavného jména plérés. Být naplňován Duchem Svatým je procedura, která by měla probíhat neustále, kdežto být plný Ducha Svatého je stav, jenž je výsledkem této procedury, a měl by být trvalý.

1) „Vyberte si tedy, bratři, mezi sebou sedm osvědčených mužů, plných Ducha Svatého a moudrosti“ (Sk 6,3).

O Letnicích církev začala žít komunitním způsobem života, a tak bylo nutné, aby někdo sloužil u stolů. Proto bylo vybráno sedm mužů plných Ducha a moudrosti. Společná zmínka o Duchu Svatém a moudrosti dokazuje, že Duch Svatý je zde pro život a způsob života. Služba u mnoha stolů byla obtížná a museli ji vykonávat muži správného života a duchovního způsobu života. Museli to být lidé plní Ducha Svatého.

2) „Vybrali Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého“ (Sk 6,5).

Tento verš praví, že Štěpán byl muž plný víry a Ducha Svatého. Nebyl jen příležitostně naplněn Duchem Svatým, byl to muž vždy plný Ducha Svatého. Proto měl nejenom hojný život a moudrost ke službě u mnoha stolů, ale též vítězný život a víru, aby stál na straně Pána až do smrti (Sk 7,59-60).

3) „Ale on [Štěpán], plný Ducha Svatého“ (Sk 7,55).

Štěpán se udržoval ve stavu, kdy byl plný Ducha Svatého. I když ho jeho pronásledovatelé nenáviděli a skřípali zuby proti němu, on byl stále plný Ducha Svatého. Proto dokázal být věrný až na smrt a vytrpěl pro Pána mučednickou smrt.

4) „Neboť [Barnabáš] byl dobrý muž, plný Ducha Svatého a víry“ (Sk 11,24).

Barnabáš byl rovněž plný Ducha Svatého, a proto mohl být dobrým mužem plným víry.

D. Jak se projevuje, že jsou věřící vnitřně naplněni Duchem Svatým

1. Vyjádření života

1) „Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra! To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ti, kteří v něho uvěřili“ (J 7,38-39).

Jelikož Duch Svatý v nás je Duch života, a jelikož díky vnitřnímu naplnění Duchem Svatým dozráváme v životě, vnitřní naplnění Duchem Svatým se projevuje hojným, překypujícím vyjádřením života, plynoucího z nitra věřících jako řeky živé vody.

2. Ovoce Ducha

1) „Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání“ (Ga 5,22-23).

Ovoce života, které se rodí z Ducha Svatého v nás, a jímž jsou rozmanité ctnosti vypsané v těchto verších, je též projevem toho, že jsme naplněni Duchem.

E. Jak být vnitřně naplněni Duchem Svatým

1. Přijmout společnou smrt s Kristem na kříži

1) „Tělo žádá proti Duchu… ukřižovali tělo“ (Ga 5,17-24).

Naše tělo žádá proti Duchu. Abychom tedy byli naplněni Duchem, musíme nejprve přijmout to, jak se s tělem vypořádala naše smrt spolu s Kristem na kříži. Jedině když tělo a záležitosti těla usmrtíme v Kristově smrti na kříži, když tělu a věcem těla v sobě nedáme žádnou příležitost, tak v nás Duch Svatý bude moci získat prostor, plně si nás přivlastnit a naplnit nás.

2. Vydat se plně Pánu

Poté, co přijmeme vypořádání kříže s tělem, se musíme plně vydat Pánu do Jeho služeb. V tu chvíli si nás Duch Pánův přivlastní a naplní nás.

3. Věřit v naplnění Duchem Svatým

Když jsme se vypořádali s tělem a vydali se Pánu, musíme věřit, že:

1) Duch Svatý nás naplní – Duch Svatý již žije v nás, touží nás naplnit a čeká, až Mu dáme prostor. Nyní, když jsme se se vším důkladně vypořádali a dali Mu veškerý prostor, jistě přijde a naplní nás.

2) Duch Svatý nás naplnil – jelikož Duch Svatý žije v nás a touží nás naplnit, v okamžiku, kdy se vyprázdníme a vydáme se Mu, nejenže nás naplní, ale již nás naplnil. Jakmile jsme vyprázdnění a zasvěcení, Duch nás okamžitě naplňuje. Není to založeno na pocitech, ale na víře. Dokonce i když se dostaví nějaký pocit, na prvním místě je vždy víra, a pocit následuje.

4. Chodit podle ducha

1) „Kteří nechodíme podle těla, ale podle ducha… Ti, kdo myslí na věci Ducha“ (Ř 8,4-5).

Když jsme přijali dílo kříže, vydali sami sebe a uvěřili, musíme chodit podle ducha, a ne podle těla, a musíme myslet na věci Ducha. Tak si nás Duch přivlastní a vnitřně nás naplní.

2) „Duchem choďte“ (Ga 5,16.25).

Jestliže skutečně chodíme podle ducha, budeme jistě chodit Duchem, nic nedělat tělem nebo záviset na síle těla. Takto můžeme být Duchem Svatým nejen v okamžiku naplněni, ale též Ho být neustále plní.