Poselství Čtyřicáté Deváté

Živý přehled božského zjevení v knihách Exodus, Leviticus a Numeri o Boží ekonomii s Jeho vyvoleným a vykoupeným lidem

(1)

Čtení z Písma: Ex 3,1-18; 19,1-6; Lv 1,1-2; Nu 1,1

V tomto poselství začneme prezentovat živý přehled božského zjevení v knihách Exodus, Leviticus a Numeri o Boží ekonomii s Jeho vyvoleným a vykoupeným lidem. Abychom shrnuli některé klíčové aspekty tohoto přehledu, můžeme použít čtyři hesla: „Získáni, vykoupeni a zachráněni z otroctví pádu“; „Potěšení z Krista, obdržení zjevení a budování v trojjediném Bohu“; „Zformování kněžské armády, která bojuje za Boha a putuje s Bohem“; a „Přivlastněni Bohem, aby se zmocnili všezahrnujícího Krista jako dobré země“. Tato hesla jsou spojením předobrazů Starého zákona a naplnění těchto předobrazů v Novém zákoně. To by nemělo být překvapivé, protože dvě části Bible, Starý a Nový zákon, jsou jedno. Můžeme říci, že Nový zákon je ukryt ve Starém zákoně a že Starý zákon je zjeven v Novém zákoně.

Tato čtyři hesla se vztahují na svaté ve Starém i Novém zákoně. Svatí byli vyvoleni, vykoupeni a zachráněni z otroctví pádu. Starozákonní svatí byli zachráněni z otroctví v Egyptě a my jsme byli zachráněni z otroctví Satana. Protože jsme byli zachráněni, nyní se těšíme z Krista. Stejně jako synové Izraele na hoře Sínaj jsme i my přijali božské zjevení a jsme budováni trojjediným Bohem, který prošel procesem. Jsme budováni Synem jako ztělesněním Otce a Duchem jako uskutečněním Syna. Kromě toho jsme formováni v kněžskou armádu. Výraz kněžská armáda může být starozákonním pojmem, ale také odpovídá novozákonnímu naplnění starozákonních předobrazů. Tato kněžská armáda bojuje za Boha a putuje s Bohem. Zatímco bojujeme za Boha a za Jeho království, putujeme s Bohem. A konečně, jsme v každém ohledu připravováni Bohem, abychom se zmocnili všezahrnujícího Krista jako dobré země. Tato příprava je odhalena v posledních pěti kapitolách Numeri, kde vidíme předběžné pokyny k rozdělení dobré země. Tyto předběžné pokyny byly přípravou Božího lidu na vstup a ovládnutí dobré země.

V tomto poselství a v následujících čtyřech poselstvích předložíme živý přehled božského zjevení v knihách Exodus, Leviticus a Numeri o Boží ekonomii s Jeho vyvoleným a vykoupeným lidem. Slovo „ekonomie“ se ve Starém zákoně nepoužívá, ale najdeme je v Novém zákoně, zejména v Pavlových listech, které kladou silný důraz na Boží ekonomii. Ačkoli toto slovo není použito v knihách Exodus, Leviticus a Numeri, předobrazy v těchto knihách odhalují Boží ekonomii. Boží ekonomie je Jeho správa s Jeho plánem, Jeho záměrem a Jeho uspořádáním, aby naplnil svůj plán a dosáhl svého záměru naplnit touhu svého srdce. Bůh touží po lidech, kteří budou nejen stvořeni Bohem, ale také znovuzrozeni, posvěceni, proměněni a připodobněni obrazu Krista jako ztělesnění trojjediného Boha, který prošel procesem. Nakonec budou tito lidé přivedeni do slávy, do vyjádření trojjediného Boha. Toto je Boží ekonomie. Ve Starém zákoně vidíme obrázek Boží ekonomie; v Novém zákoně je jasná řeč o Boží ekonomii.

I. Boží vyvolený a vykoupený lid potřebuje přijímat Božské zjevení o samotném Bohu a jeho ekonomii pro svou průpravu a vybudování jako Jeho svědectví

Boží vyvolený a vykoupený lid potřebuje přijímat božské zjevení o samotném Bohu a Jeho ekonomii pro svou průpravu a vybudování jako Jeho svědectví. Protože v Genesis se mluví o Božím vyvolení Jeho lidu, tento bod se vztahuje nejen na Exodus, ale také na Genesis. V Genesis byl Boží lid vybrán a v Exodu dostal božské zjevení o Bohu a Jeho příbytku.

A. Po účasti na Boží prvotní spáse v podobě Minutí

Boží vyvolený obdržel božské zjevení poté, co měl účast na Boží prvotní spáse v podobě Minutí (Ex 12). Bůh vyvedl lid z Egypta na Boží horu, na horu Sínaj, a tam jim dal úplné zjevení svého příbytku mezi lidským rodem na zemi. Můžeme říci, že toto zjevení obsahovalo „plány“ pro stavbu Božího příbytku. Aby Bůh mohl přebývat mezi lidským rodem, potřebuje lidi, kteří jsou nejen vyvoleni a vykoupeni, ale také připraveni přijmout božské zjevení o Něm a Jeho příbytku. Jak ukazuje kniha Exodus, Boží lid obdržel toto zjevení a v souladu s ním postavil příbytek. Když byl postaven příbytek, sestoupila na něj Boží sláva.

B. Užíváním božského zaopatření

Božské zjevení bylo přijato užíváním božského zaopatření, které lidé okoušeli v podobě přísunu nebeské many a živé vody tekoucí z udeřené skály (Ex 16; 17,1-7).

C. Prožíváním skutečnosti, že jsou armáda, která se účastní Božího boje proti Jeho nepřátelům

Božské zjevení bylo také přijato prožíváním skutečnosti, že lid je armádou, která se účastní Božího boje proti Jeho nepřátelům, jako tomu bylo během jejich boje proti Egypťanům a Amálekovcům (Ex 14; 17,9-16).

D. Když přišli k Boží hoře

Nakonec, v 19. kapitole Exodu, Boží vyvolený a vykoupený lid došel k Boží hoře. Když Bůh poslal Mojžíše, aby vysvobodil syny Izraele z rukou faraona, Bůh řekl Mojžíšovi, že až vyvede lid z Egypta, budou sloužit Hospodinu na této hoře (Ex 3,12). V Exodu 19 se tato slova naplnila.

1. Boží lid obdržel zjevení o samotném Bohu, aby mohli být odděleni pro svatého Boha jako Jeho posvěcený lid

Na hoře Sínaj Boží lid obdržel zjevení o samotném Bohu, aby mohli být odděleni pro svatého Boha jako Jeho posvěcený lid (Ex 20–24). Zjevením o samotném Bohu máme na mysli zákon. Zákon je portrétem Boha. Než synové Izraele obdrželi zjevení o Boží stavbě, Bůh jim dal portrét sebe sama, aby jim ukázal, jakým je Bohem. Zákon zjevuje, že Bůh je Bohem lásky a světla a že je svatý a spravedlivý. Výrazy „láska“, „světlo“, „svatý“ a „spravedlivý“ jsou tedy klíčová slova, která popisují charakteristické znaky všemohoucího, trojjediného Boha. Bůh lásky a světla je zcela svatý; to znamená, že není obyčejný, je odlišný a oddělený od všeho ostatního ve vesmíru. Kromě toho je Bůh zcela spravedlivý. Je spravedlivý ve vztahu k sobě samému, je spravedlivý ve všem, co dělá, a je spravedlivý ve vztahu k člověku a ke všem svým tvorům. Takový je Bůh zjevený na obrázku, který je obsažen v Exodu 20–24.

V Novém zákoně je popis Boha, ale není v něm obraz Boha. Jan jasně říká, že Bůh je láska a světlo, a Pavel říká, že ten Bůh, který je láska a světlo, je zcela svatý a spravedlivý.

Desatero přikázání je předobraz, který znázorňuje Krista jako portrét Boha, jako vyjádření Božího obrazu. List Hebrejům 1,3 říká, že Syn Boží, Ježíš Kristus, je otiskem Boží podstaty. Když použijeme moderní výraz, můžeme říci, že Kristus je fotografií Boha. Vidět Krista znamená vidět Boha.

Zákon je také portrétem Boha. Když studujeme přikázání zákona, můžeme vidět, že Bůh je láska a světlo a že je svatý a spravedlivý. Protože zákon je takovým obrazem Boha, byl nazýván Božím svědectvím (Ex 25,16.21; 31,18). Truhla, do které byl zákon umístěn, se nazývala truhlou svědectví (Ex 25,22) a příbytek se nazýval příbytkem svědectví (Ex 38,21). V Žalmech se zákon často nazývá svědectvím (Ž 19,7; 25,10; 119,2). Toto svědectví je portrétem, obrazem Boha.

Boží lid obdržel zjevení o samotném Bohu, aby mohl být oddělen pro svatého Boha jako Jeho posvěcený lid. Na tuto záležitost klade zvláštní důraz kniha Leviticus. Například v Levitiku 11,44 se říká: „Neboť já Hospodin jsem váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý.“

2. Boží lid obdržel božské zjevení o Boží ekonomii, aby mohli být vybudováni spolu s Bohem v Jeho Božské Trojici jako Jeho příbytek na zemi pro Jeho svědectví

Kromě toho, že obdrželi božské zjevení o samotném Bohu, synové Izraele ještě dostali božské zjevení o Boží ekonomii, aby mohli být vybudováni spolu s Bohem v Jeho Božské Trojici jako Jeho příbytek na zemi pro Jeho svědectví (Ex 25–40). Zjevení týkající se Boží ekonomie zahrnuje zjevení božského uspořádání, správy a záměru.

Skutečnost, že Boží lid měl být budován spolu s Bohem, je zřejmá z toho, jaké materiály měly být použity k vybudování příbytku. Například desky příbytku, stejně jako truhla, byly vyrobeny z akáciového dřeva potaženého zlatem. Desky z akáciového dřeva jsou předobrazem Božího lidu a zlato, kterým jsou desky potaženy, jsou předobrazem božské Osoby. Desky z akáciového dřeva potaženého zlatem tedy znázorňují Boží lid, který je budován spolu s Bohem a stává se Jeho příbytkem. To ukazuje, že stavebním materiálem pro Boží příbytek není pouze Boží lid, ale také samotný Bůh.

Na příbytku můžeme vidět obraz božské Trojice. Je celkem snadné vidět, že příbytek zjevuje Krista Syna. Například truhla, stůl na chléb Přítomnosti a kadidlový oltář – to vše znázorňuje Syna. Ale kde vidíme Boha Otce a Boha Ducha? Otec je znázorněn zlatem, protože zlato v typologii znázorňuje Boží přirozenost, která je bezpochyby spojená s Bohem Otcem. Bůh Duch je znázorněn olejem v sedmi lampách svícnu. Pokud by v lampách nebyl žádný olej, byly by zbytečné a v příbytku by nebylo žádné světlo. (Je třeba zde také poznamenat, že svícen jako jeden celek znázorňuje trojjediného Boha. Zlato znázorňuje Otce, forma znázorňuje Syna a lampy a olej znázorňují Ducha.) V příbytku tedy vidíme trojjediného Boha (Syna znázorňují předměty, Otce znázorňuje zlato a Ducha znázorňuje olej) a lidství, které je znázorněno akáciovým dřevem. Toto je zjevení Božího lidu, který je budován spolu s trojjediným Bohem, aby byl Jeho příbytkem na zemi.

Celý příbytek byl Božím svědectvím. Jak jsme již poznamenali, dvě desky zákona se nazývali svědectví, truhla se nazývala truhla svědectví a příbytek se nazýval příbytek svědectví. Proto byl celý stánek, včetně toho, co je uvnitř, i toho, co je venku, považován za Boží svědectví. To znamená, že příbytek byl portrétem trojjediného Boha. Kromě toho, trojjediný Bůh je ve skutečnosti svým vlastním příbytkem, protože Obyvatel příbytku i příbytek jsou jedno. Obyvatel příbytku je příbytek.

Čtyřicet osm desek příbytku odpovídá čtyřiceti osmi městům, která byla dána Lévijcům. Šest z těchto měst bylo městy útočištnými. Nejpůsobivější věcí na útočištných městech je to, že byla přístupná. Nakonec se těchto čtyřicet osm lévijských měst završí v jedinečném městě – v Novém Jeruzalémě. Příbytek odhalený v Exodu je miniaturou tohoto jedinečného města. Ve Starém zákoně byl Božím svědectvím příbytek a v Novém zákoně je to církev, Tělo Kristovo. Ve věčnosti se toto svědectví završí v Novém Jeruzalémě, který se také nazývá stánkem (Zj 21,3). Stánek byl tedy ve Starém zákoně, stánek je v Novém zákoně a stánek bude ve věčnosti. Ve Starém zákoně byl stánek se syny Izraele a v Novém zákoně je stánkem nejprve Kristus (J 1,14) a potom církev jako zvětšení Krista. Ve věčnosti bude konečný, završený stánek – Nový Jeruzalém. V každém případě je působivým bodem to, že stánek je přístupný. Dnes je nám otevřen vstup do příbytku. Haleluja, trojjediný Bůh je přístupný!

3. Boží lid obdržel božské zjevení o Božím kněžství se všemi jeho oběťmi a službami

A konečně, Boží vyvolený a vykoupený lid obdržel božské zjevení o Božím kněžství se všemi jeho oběťmi a službami. Celá kniha Leviticus je záznamem tohoto zjevení.